Březen 2008

Umění říkat "ne",...

31. března 2008 v 21:43 | K. |  Z těžké hlavy
...a nemít přitom ten hnusný provinilý pocit, že jsem někoho zklamala, zkazila mu radost a sobě třeba taky. Toto umění patří asi mezi ty, do nichž nikdy neproniknu. Ach jo.

Noční rozhovor o vztazích

29. března 2008 v 13:03 | K. |  Mé malé spory
Nedávno jsem se v pozdních nočních hodinách dostala se svými kamarády do vzláštní diskuse. Vyplynulo z ní, že se cítí jaksi ošizeni, jakoby o něco přišli co se týče vztahů.

Samo.

28. března 2008 v 14:29 | K. |  Vtipnosti a kupodivnosti
V současné době se mnoho mých kamarádů zabývá funkčně filosofickou otázkou: "Proč se to nepíše samo?" A já je chápu.

Krásné holky

28. března 2008 v 8:02 | K. |  Mé malé spory
Pravila má kamarádka o svém bratrovi: "Když on si vybírá samý krásný holky, samý princezny, a jak se k němu chovají. Teď naštěstí chodí s docela obyčejnou holkou. Je moc hodná. Když byl nemocný, tak za ním jezdila a starala se o něj. To by žádná z těch předchozích neudělala."Tak nevím, jestli krásná holka rovná se mrcha či necita nebo jestli to byla náhoda... Znám totiž i krásné a hodné holky... A čím to je? Že by krása zatvrzovala srdce? Vždyť řečtí filosofové se domnívali, že krása duše se projevuje i na povrchu...

Sen o T.A.Edisonovi

28. března 2008 v 6:58 | K. |  Básně, bázně, blázně
Sen o T.A.Edisonovi

Mladej jsi jen jednou.

27. března 2008 v 13:12 | K. |  Dojmy
Mladej jsi jen jednou. Musím souhlasit s tímto sloganem. Když se dívám kolem sebe, vidím, že dospělost chodí po horách, a ne po lidech. Takže mladej jsi jen jednou, od puberty až na hranici senility.

Olympijské hry v Praze?

21. března 2008 v 17:45 | K. |  Dojmy
Zajímá vás, jaký je vývoj ohledně olympijských her v Praze? Koukněte sem . Můžete i hlasovat dole na stránce, zda jste pro nebo proti.

A mé srdce přetéká...

18. března 2008 v 20:22 | K. |  Vtipnosti a kupodivnosti
Někdy se dějí nečekané věci. Člověk bojuje a bojuje a vlastně nečeká výsledek. Nevzdává se, protože... vlastně už neví proč. Jen ho občas zatrápí, jak navzdory snaze přiblížit se, propast stále zůstává. A pak najednou... Jedna náhoda posune pocuchaný vztah k lepším zítřkům. A dnes, dnes se mě zeptal, jak se mám. A mé srdce přetéká, protože to znamená, že jsem si uchovala aspoň kousíček místa v duši svého kamaráda, navzdory všem hádkám.

Dlouho odkládaný úklid

17. března 2008 v 15:11 | K. |  Vtipnosti a kupodivnosti
Přemíra pracovních úkolů mě často přiměje k uklízení. Samozřejmě proto, abych je nemusela plnit. A tak jsem se dala do třídění poznámek ze školy. Kdyby někdo viděl, jaký nepořádek v poznámkách mám, hned by mě zavřel do psychiatrické léčebny. Kdo má takový binec doma, nemůže mít pořádek v životě, řekl by si.

První republika

17. března 2008 v 13:52 | K. |  Vtipnosti a kupodivnosti
Mnozí na ní nadávají. Někteří ji adorují. Minulý režim se ji snažil nenápadně zamlčet. První republika. Občas hledám na internetu něco, co spadá do této doby - obrázky, informace. Jsem překvapena, jak málo je toho k dispozici. Že by to bylo těmi rozporuplnými názory na tuto dobu? Láká mě zaměřit se na ni...

Průhledy

8. března 2008 v 21:18 | K. |  Vtipnosti a kupodivnosti
Co může být více (intenzitou, šíří, jinakostí) inspirativní než setkání s jiným člověkem?