Co si sugeruju...

8. května 2006 v 22:47 | K. |  Mé malé spory
Občas si říkám: Co opravdu prožíváme a co si sugerujeme? Na co nasazujeme formy, které jsme někde přejali? Tuhle mi kamarádka říká: "Dnes jsem potkala muže svého života."

"Jaks to poznala," ptám se překvapeně.
"To se prostě pozná," odpověděla.
Viděla ho pak ještě jednou, kdesi v kavárně. Nikdy spolu nemluvili. Ona chodí s někým jiným. Už není mužem jejího života? Tím pravým?
Jak přišla na to, že existují nějací praví? Není to děsivá představa? Co když si můj pravý vyvrkne kotník a nepřijde do samoobsluhy, v níž jsme se mohli seznámit? Kde se vzala ta představa do sebe zapadajících ozubených koleček? Copak do sebe lidé pasují?
Dneska jsem nastoupila do tramvaje a na místě, kde obvykle sedám, seděl kluk. Brýlatý. Hezký. Usmál se na mě. Co když to byl můj ON? Jenže já na něj nepromluvila, nechala ho vystoupit a odejít. Takže nejspíš zůstanu dosmrti sama.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kotletka Kotletka | E-mail | Web | 9. května 2006 v 9:28 | Reagovat

Ikdyby si vyvrtnul kotník, ale měli beste se setkat, tak se setkáte, třeba jinde a za jiných okolností, ale setkáte. Akdyž ne, tak to nebyl ten pravvý a najde se jiný ;c)

2 Královna M. Královna M. | 10. května 2006 v 11:51 | Reagovat

Mě ta představa prostě přijde naprosto scestná. Nemůžu si pomoct.

3 Kotletka Kotletka | E-mail | Web | 10. května 2006 v 16:31 | Reagovat

I děj se vůle boží? :c)

4 Královna M. Královna M. | 10. května 2006 v 22:22 | Reagovat

Nevěřím, že mi Pán Bůh předepisuje, kdo je ten pravý, koho si mám vybrat, kudy mám jít, čím se mám stát. Mám snad svobodnou vůli, ne? Uznávám, že něco je proti Boží vůli, ale nevěřím, že Boží vůle=mechanický předem určený osud, který se naplní, děj se co děj.

5 Kotletka Kotletka | E-mail | Web | 11. května 2006 v 15:14 | Reagovat

:c)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama