A budeš dospělá. Jenže já nechci.

13. května 2006 v 9:23 | K. |  Mé malé spory
Když člověk zleniví, zkostnatí, zestereotypní, ztratí hravost, říká se tomu dospělost. Tak mě to aspoň v mládí říkávali. Po nerozvážnosti: "Až budeš velká, tak tě to blbnutí přejde." Na názory: "Až budeš velká, tak pochopíš, co je rozumné." Tak to teda nechci být velká, říkala jsem. Zůstanu pořád dítětem. Stejně neznám nikoho, kdo by po duševní stránce ve všech směrech dospěl. Dospělý se pak obvykle zasmál nebo urazil a už nic neříkal.
Naštěstí jsem kolem sebe viděla, že ona "dospělost" může mít i jinou interpretaci. Hrát si na vyšším levelu (odpusťte ten anglicismus). Člověk na to má zkušenosti, vědomosti, peníze, případně pracovní síly nebo levné pracovní síly (děti a partnera), někdy si dokáže hrát na celý úvazek. Takovou dospělost beru. Radovat se a mít možnosti rozvoje a široké obzory.
Jenže dospělost znamená i ZODPOVĚDNOST, starost o ŽIVOBYTÍ bez PŘÍDAVKU NA DÍTĚ (tj.sebe) a bez SOCIÁLNÍHO STIPENDIA NA KOLEJ, bez STUDENTSKÝCH VÝHOD. Bez omluvy. Já nechci. Já jsem přece ještě malááááá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Boruwka Boruwka | Web | 13. května 2006 v 15:09 | Reagovat

Vždycky mi říkali až vyrosteš pochopíš co je to vlastně život...Rostu a rostu a odpoved neznam..snad jen že život je BOJ!Kde je ta holčička se dvěma culíčky...sukýnkou...a lízátkem u pusy....ta holčička která se styděla a schovavala se za maminku...kde jen je...Zavřeli se za ni dveře...Holčička roste a sílí...nestydí se...neschováva se....

2 Shaman Shaman | Web | 24. května 2006 v 19:29 | Reagovat

Líbí se mi ona myšlenka s vyšším levelem hry, právě včera jsem o něčem podobném přemýšlel a dospěl jsem podobnému, ač ne tak pěkně formulovanému závěru :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama