Šimon a duby - M.Frederikssonová

2. března 2006 v 22:58 | K. |  Něco jako recenze
Tak jsem zase podlehla. V knihovně mají poličku plnou Marianne Frederikssonové. Její knihy mě přitahují. S mnohým nesouhlasím, mnohé mě přijde přehnané, mnohému bych se vysmála. Přesto mě přitahují. Je to pro mě směs sentimentálního odpadu, zjednodušování a psychologických úletů se zajímavými psychologickými a teologickými postřehy, příměsí životní moudrosti a snahou zachytit svět plasticky ve více rovinách.

"Šimon a duby" pojednává o švédském chlapci Šimonovi, který vyrůstá v dělnické rodině před 2.světovou válkou, při a po ní. Jak už to u Frederikssonové bývá, Šimon není zdaleka jediným sledovaným v knize. Lidský život je pro ni součást široké sítě vztahů, souvislostí, rozhodnutí a událostí. Tyto formují naše životní osudy. Hlavním tématem, jak už to u severských autorů bývá, jsou vztahy. Tady tedy vztah Šimona k adoptivním rodičů (neví, že je adoptovaný), k skorobratrovi Izákovi, k přírodě, k tajemnu v sobě (typická M.F.). Knihou probíhají i další motivy - motivy různosti společenských vrstev a změna poměrů po válce, židovství za druhé světové války, Švédů a druhé světové války. Nejvíc mě překvapilo asi nahlédnutí do "kuchyně" nacisty obklopených Švédů a nástin toho, jak byli vnímáni např. Nory.
"Široký" styl, kterým Frederikssonová píše, se čte docela dobře. Jen mi trochu vadí, že její postavy jsou takové citlivky:-)
P.S.Česká obálka tak hezká není.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama